Majdalenka, Apolenka s Jenovéfou

28.09.2017
Jak jsem vybírala jméno pro dceru

Oznámení radostné novinky o rozrůstající se rodině je slavnostním okamžikem. Nastávající rodiče těhotenství z pověrčivosti většinou během prvních tří měsíců tají, pravdu zná akorát nejlepší kamarádka.

Možná ještě druhá nejlepší kamarádka.  A její nejlepší kamarádka. Maximálně ségra a její nejlepší kamarádka. Taky budoucí babička a její kolegyně z práce. Dále nehtařka a kadeřnice. Jinak vůbec nikdo!

Proto negratulujte ženě ke změně velikosti konfekce a rozhodně se k ní nevrhejte, abyste se pomazlili s jejím břichem. Jednak byste jí zkazili radost, jednak by se vám mohlo stát, že tvrdě narazíte, protože kamarádka, kterou jste dlouho neviděli, prostě jen ztloustla.

Gratulace odložte až na dobu, kdy si vaše kamarádka změní na facebooku rajdovskou profilovku v malých černých na fotku břicha a obřích prsou, zabalených do záclony. Ani tady není vhodné tipovat podle přírůstku váhy vypuknutí porodu každým okamžikem, případně navnadit budoucí maminku na holčičku podle její teenagerovské pleti.

Zásadou slušné konverzace je tedy zeptat se na termín porodu a pohlaví dítěte. To vám rodiče většinou ale stejně neprozradí, neboť se často nechávají překvapit, případně rádi tajnůstkaří. Stejně je to i se jménem.

Další možností ale je, že se nastávající maminka a tatínek na jméně prostě ještě neshodli a výběr proběhne až při první kontrakci. Dokonce je možné dítě pojmenovat až po narození.

Představte si, že miminku přisoudíte jméno Bonifác a narodí se vám dvoukilový drobeček. Zdědil váš syn jméno Zikmund? A co když na svět vykoukne roztomilý zrzeček? O přezdívku má okamžitě postaráno!

Výběr jména není opravdu žádná legrace. Tohle vám připomíná neoblíbenou spolužačku, tamto zase přísného profesora. Co když bude naše Barborka ráčkovat? A náš Jindřich šišlat? Líbí se mi jméno Liliana, zní tak vznešeně a květinově, ale k příjmení Tlačenková pasuje jako nábytek z masívu do Ikey.

Žijeme střídavě v zahraničí, chtěli bychom něco mezinárodního, ale s Elvisem Vomáčkou to naše miminko tahy nevyhraje. Tohle jméno končí na stejné písmeno jako začíná příjmení, takhle se jmenovala manželova bývalá, tohle jméno už mi vyfoukla švagrová, přitom věděla, že Elišku chci já!

O co snazší to měly dvě generace před námi, kdy bylo jasně dané, že syn se má jmenovat po otci. Nikdo nebral v potaz něco jako karmickou zátěž, maximálně si pošťačky zvědavě šuškaly zvěsti o starostovi, kterému přišel dopis s hlavičkou 100% kocourek Jiří Trávníček, určený samozřejmě jeho čtrnáctiletému synovi. 

Po éře Františků, Jaroslavů, Václavů a Aloisů nastává boom seriálových hrdinů. Do zavinovaček tak uléhají první Esmeraldy, Pamely a Vinnetou.  I to české legislativa umožňuje. Váš potomek nesmí mít pouze jméno zdrobnělé, označující zeměpisný název nebo věc.

 Tak, konečně vybráno! Máme krásné jméno, neobvyklé, ale nikterak výstřední, nepřipomíná nám nikoho známého, nemá svátek blízko Vánoc ani narozenin, dá se používat zdrobněle i v dospělácké variantě a nerýmuje se na „kozy ti tančí“ (zásadní poznámka autora).

Šest měsíců takhle promlouváte ke svému pupíku a ejhle, rozbouřené hormony a Modrý koník vás přivedou na myšlenku, zda svému dítěti dáváte do vínku správnou numerologickou vibraci. Ano, slyšíte dobře!

To se takhle sejdete s numeroložkou, zaplatíte tisícikorunu a zjistíte, že jméno, které jste vybrali, je v kombinaci s vaším příjmením absolutně nepoužitelné. Nezměníte-li vybrané jméno, připravíte dítěti osud plný strastí a překážek, protože horší čísla neměla ani Iveta Bartošová.

A protože tohle samozřejmě nedopustíte, a kromě toho už máte z Fleru objednaná  látková písmenka na postýlku, nezbývá než přidat druhé jméno. A protože už nemáte další tisícovku, čas ani náladu, zkusíte jako druhé jméno různé varianty svého křestního jména. 

A najednou to tam je. Opakujete si ta dvě jména a víte, že jste vybrali tu nejlepší možnost na světě. Navzdory tomu, že se tak jmenuje odrůda brambor a příšerák z Kukyho se vrací, což vám POZDĚJI správní kamarádi prozradí.

Navzdory tomu, že si to musíte doma tak trochu vybojovat, vlastně to i trochu zatajit. Navzdory tomu, že než moje dcera Nina Anuška nadepíše písanku, ostatní už budou u Emy, co mele maso. A i přes to, že vás média zařadí do kategorie nejšílenějších jmen roku 2016, hned vedle Amélie Perly, jejíž maminka musí být ještě o něco větší cvok než já.

A jak jste vybírali vy?

 

 


Autor: Anička Rádiová

Ukázat další blog tohoto autora
  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Zapojte se do dění. Bavte se a vyhrávejte.

    Partneři portálu: