VIDEO: Za 7 měsíců a 7 dní projel muž z Vysočiny napříč celou Jižní Ameriku

02.04.2017
Jižní Ameriku projel jednatřicetiletý cestovatel Pavel Svoboda se svou přítelkyní Vendulou Šenovou po západní straně kontinentu za sedm měsíců a sedm dní. Pěšky, stopem, autobusem i lodí. Poznali nespoutanou přírodu, různorodé komunity lidí i třeba oslavu potomků českých imigrantů na ambasádě v Chile.

Sedm měsíců a sedm dní. A sedm tisíc kilometrů vzdušnou čarou. Jednatřicetiletý cestovatel a fotograf Pavel Svoboda se vydal se svou přítelkyní na cestu napříč Jižní Amerikou. Od severu projel na jih pět států:  Ekvádor, Peru, Bolívii, Argentinu i Chile.

„V Jižní Americe jsem nikdy dříve nebyl, když jsem kupoval letenky říkal jsem si, že by půl roku mohlo stačit. Pak jsme odečetli cestu tam a odlet zpět a vyšlo nám neuvěřitelné číslo sedm měsíců a sedm dní,“ uvedl úvodem své přednášky v jihlavském kině Dukla. 

Původní profesí vystudovaný geograf se na cestách po jihoamerickém kontinentu domlouval lámanou španělštinou. „Mluvili jsme asi jako pětileté děti, ale pro základní domluvu to stačilo,“ řekl cestovatel. 

Na otázku, kde se mu líbilo v Jižní Americe nejvíc, prý vždy odpovídá, že tento světadíl je krásný všude. „Země jsou ale vzájemně hodně rozdílné. V Ekvádoru, odkud jsme cestu začínali, je levno, a je to země, kde se lidé na jihoamerické poměry docela hodně smějí. Pak jedeme do Peru, o kterém si všichni myslí, že to je turistická země s Machu Picchu. Ale třeba ve středním Peru, jsou krásné velehory srovnatelné s Nepálem, jen je v nich mnohem více krásných jezer, s minimem turistů,“ postřehl rodák z Moravských Budějovic.

Pár cestovatelů navštívil i Bolívii, nejchudší zemi kontinentu. „Sopky, jezera, plameňáci...," zasnil se Svoboda při svém vyprávění v Jihlavě. „To byla zatím asi jedna z nejzajímavějších zemí, kde jsem byl,“ dodal vzápětí. 

Pavel Svoboda
31 let, cestovatel a fotograf
rodák z Moravských Budějovic
web Pavla Svobody: www.photo-svoboda.cz

Naopak Chile, kam dvojici zavedly cesty z Bolívie, patří k těm nejvyspělejším jihoamerickým státům. „Je to asi jako kdybyste v Evropě přejeli z Albánie do Německa. Najednou je vše mnohem dražší, lidi a kultura tam byla také víc podobná Evropě,“ dodal Svoboda.

A upozornil, že tento stát je dlouhý 4400 kilometrů. „Tedy více než celá Evropa, od Skandinávie až po sever Afriky, to je vlastně Rusko nastojato,“ porovnal rozlohu státu, který procestoval od severu na jih s partnerkou. „Na severu má země nejsušší poušť na světě, Atacamu, ve středu země jsou úrodné vinice a na jihu oblasti, kde v té samé zemi prší skoro každý den, jsou tam deštné pralesy, i ledovce,“ popsal rozmanitost chilského území jednatřicetiletý cestovatel.

Na ambasádu přijal pozvání v otrhané košili a sandálech
Svůj cestovatelský výklad proložil i spoustou dalších historek a zážitků. Třeba o tom, jak v hlavním městě Chile, Santiagu, navštívili i českou komunitu, která se zde usídlila po 2. světové válce. Dostali se dokonce až na českou ambasádu.

„Když je člověk půlroku na cestách, neveze s sebou bílou košili, kdyby ho náhodou pozvali na ambasádu. Z těch dvou triček, která má, si vezme to lepší, k tomu sandály a otrhané kalhoty. Ochranka nás tam ale pak nechtěla pustit,“ zmínil historku Svoboda.

Nakonec se však vše vysvětlilo a cestovatelé si užili raut s potomky českých emigrantů. „Řízky, guláše, becherovka, kterou do nás lili. Nemohlo to dopadnout dobře,“ dodal v lehčím tónu a zmínil, že právě českým emigrantům, se v Chile daří.

„Řada z nich tam má dobře fungující byznys. A teď jsme tam do toho vtrhli my, v otrhaných šatech a vyjídali ty talíře,“ popsal setkání s tamní elitou českého původu.

Jinak na cestě nezaznamenali větší komplikace. „Měli jsme štěstí, že se nám jak v Jižní Americe, tak v Asii, nic nestalo. Žádná zlomenina ani jiné zranění. Třeba v Peru jsme ale měli problém, myslel jsem, že na průjem nemůže být nic horšího než Indie. Ale Peru bylo mnohem horší. V tamních tropech se neustále jí maso, kuřata, kvůli zažívacím problémům jsem málem musel do nemocnice. Při té představě se ale tělo té peruánské nemocnice leklo a problémy ustaly,“ dodal za smíchu publika v sále Svoboda.

Na cestách divočinou se nestalo, že by museli čelit nebezpečí v podobě divokých šelem. .„V Jižní Americe žijí třeba divoké pumy. Ale ty jsou plaché. Navíc oblasti divoké přírody jsou tam tak ohromné, že zvířata si vystačí sama,“ dodal muž původem z „krotké“ Vysočiny.

Největší stres z celé cesty měl náruživý fotograf kvůli tomu, aby nepřišel o materiály z ní. S sebou prý vláčí na zádech 12 až 15 kilogramů, dalších šest kilogramů váží kompletní fotovýbava.

„Když tahám fototechniku, už se mi na záda nevejde skoro žádné jídlo. Takže batoh s jídlem tahá moje slečna,“ dodal k pobavení publika v sále jihlavského kina Svoboda. „Ona pak má vždycky radost, že na túře, jak se zásoby ztenčují, je batoh lehčí a lehčí,“ dodal s úsměvem.

A jaký byl po dlouhé cestě návrat domů, na Vysočinu? „Člověk musí po návratu dělat, to, co ho baví. Z cestování po světě se proto vracím k cestování po Česku, kdy jezdím přednášet a vlastně na projekcích znovu prožívám ty předchozí cesty, myšlenkami jsem tak pořád na cestách,“ svěřil se reportérovi portálu City.cz.

Zatím prý nemá jasno v tom, kam příště vyrazí. „Vrátil jsem se po sedmi měsících a všichni se mě ptají, kam dál pojedu. Přes léto budu mít volněji, tak určitě něco vymyslím, ale nechci to říkat nahlas. Zatím jsem byl jen několikrát v Asii a Jižní Americe. Chtěl bych se ale podívat na tolik dalších krásných míst,“ uvedl.

K cestování Pavla Svobodu prý přivedla náhoda.Vlastně souhra několika náhod.

„Život jsou neuvěřitelné náhody. Pro mě třeba osudové bylo to, že jsem se kdysi přihlásil na studium na Islandu. Měl jsem přitom podanou přihlášku na studium do Anglie a pak jsem se těsně před termínem dozvěděl, že si můžu podat dvě přihlášky. Podal jsem tedy pár hodin před limitem přihlášku i na Island, kam mě vybrali. Tam jsem začal vážněji fotit a změnil se mi celý život,“ vzpomněl Svoboda který je přesvědčen, že o životě rozhodují i drobné náhody.

„Člověk si dá s kamarády v hospodě o pivo míň, přijde dřív domů, podá přihlášku na Island a díky tomu začne poznávat svět,“ dodal cestovatel. 

Autor: Kolařík Michal

  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.
  • Mohlo by vás dále zajímat

    Zpívající právník, Čtyři dohody i přednášky, to je nabídka zábavy pro Jihlavu

    24.04.2017
    Balady, klasickou hudbu, přednášku o vadách řeči, juniorský běžecký maraton, bazárek i třeba představení...

    Vrátit se do roku 1980, do cely agenta StB, je možné díky nové únikové hře

    23.04.2017
    Úniková hra Disident se v Jihlavě nachází se ve sklepení jednoho z bytových domů v Mahlerově ulici. Sklepní...

    Modernizace D1 pokračuje. Ze soboty na neděli bude opět místy neprůjezdná

    22.04.2017
    Řidiči musejí o víkendu počítat s dalšími problémy na dálnici D1. Kvůli bourání tří nadjezdů bude cesta...

    OBRAZEM: Děti a pracovníci Vrakbaru společně uklidili část Jihlavy

    22.04.2017
    Děti s pracovníky Vrakbaru společnými silami vysbírali odpadky na sídlišti U Pivovaru a Smetanovy Sady...

    VIDEO: Jihlava je zpět v extralize! Dukla doma vybojovala bod a vrací se mezi elitu

    21.04.2017
    Jihlava to dokázala. Po dvanácti letech vrátila nejvyšší hokejovou soutěž na Horácký zimní stadion. Po...

    Dvanáct titulů i dvanáct let čekání na extraligu. Dukla je krůček od postupu

    21.04.2017
    Hokejová Jihlava je blízko tomu, aby vrátila nejvyšší hokejovou soutěž na Vysočinu. Rozhodnout může už...

    Zapojte se do dění. Bavte se a vyhrávejte.

    Partneři portálu: