Blogujeme za pohádku.

24.03.2018
Česká pohádka žije a my ji nenecháme padnout.

Bolí mě hlava. Všude jsou gormiti. Z leva útočí gumídci a v zádech mám Hatchimalls. POMOC!!!!!!!! Už se klube. Obří dinosaurus na mě plive oheň. Blázním. Samozřejmě že oheň plive drak. Ale ten je doma v české nebo čínské pohádce. Čína je daleko. Chci hloupého Honzu a smrdutou ježibabu. A HNED!

Už se vidím zase u Zlatovlásky. Její hebké vlasy mě uklidňují a i když je taťka šmoula tak moudrý, nechci, aby mi zmodrala před  očima. Chci, aby ji Jiřík získal. Chci, aby králové, i když je hraje Jiří Korn, měli stále blýskající se zlatou korunu. A chci, aby Matouš Ruml hrál dalšího krásného písaře.

To je úleva. Ještě mě nepožraly pitoreskní potvory. Děti na mě nekřičí s výrazy změněnými vlastnictvím chytrého telefonu. Děd Vševěd se noří do moudrosti pohádkových archetypů a ženy jsou zase silné i jemné zároveň.

Česká pohádka budiž zachráněna a já podporuji rytíře Lavice. Jen nemám jeho kartičku jako mají fotbalisté. Pojedu k Fábulovi do Kamenice nad Lipou. Ten rodinej park je má i české pohádky záchrana.

Místo události: Masarykova 362,Jihlava


Autor: Lucie Kružíková

Ukázat další blog tohoto autora
  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.