Velikonce s dítětem...aneb Ohýbej proutek, dokud je mladý

02.04.2018
"Ambice byly veliké, včetně bezlepkového mazance, beránka ze špaldové mouky bez cukru a vajíček barvených kurkumou, špenátem a červeným zelím."

Máme tu období „Ninuška dětí bojila“. To se na Velikonoce obzvláště hodí. Prošli jste si tím taky? Takové to roztomilé choulení k maminčiným nohám a zaboření stydlivých tvářiček do sukně?
Tak takhle přesně … to u nás nevypadá.
Moje dcera ukáže na chlapečka nebo holčičku
a velmi nahlas pronese „todle neceš“. Potom zahájí úprk.
Tahle roztomilost trvá už asi měsíc. Prima je to hlavně před dětmi rodičů, které máte opravdu rádi, a se kterými byste si, po dvou letech izolace, třeba i popovídali.
 

Mimochodem, tak, jak jsem vždy prohlašovala, že nikdy nebudu navazovat kontakt na pískovištích s ostatními matkami, musím přiznat, že nyní i hřejivé slovo řidiče trolejbusu nebo paní pošťačky, je pro mě krásné spojení se světem. Tímto se omlouvám všem, co marně čekají dopo na svoji zásilku, ale někdy je toho tolik, co mám na srdci…

„Až v pátek“ je mírnější verze tvrzení „todle neceš“. Na nočník půjdeme až v pátek. Převléknout se půjdeme až v pátek. Pátek je rovněž vhodným dnem pro mytí rukou, úklid, spánek, snídani. No nic, doufejme, že to je zase jedno z „takových těch dětských období“. 

Edukaci na téma Velikonoce jsem proto pojala velmi zodpovědně. Ambice byly veliké, včetně bezlepkového mazance, beránka ze špaldové mouky bez cukru a vajíček barvených kurkumou, špenátem a červeným zelím, ideálně z domácího chovu. Taky jarní úklid. Tím začnu. Ale jak někdo trefně poznamenal, uklízet s dítětem je jako čistit si zuby a jíst u toho Fidorku. Takže beránka máme…ehm…měli jsme…sladkého a výborného, od babičky.  Vajíčka jsme koupili v Kaufu a navlékly na ně s Ninuškou ty supr čupr navlíkátka, kterým náš tatínek říká šprcky. Na obalu píší, že nazdobeno bude za sekundu. V návodu stojí, že stačí ponořit do horké vody na sekundy tři. S vytíráním potopy a léčením drobných popálenin máte za tři hoďky hotovo! No co, zkusíme i barvení, modrá je dobrá, zvlášť, když si potom od té modré upatláte všechna ta krásná bílá vajíčka, se kterými jste se crcali předtím. Taky perníčky.  A vyrobit přáníčka! Komu se nelení, zasadí osení. Bohužel moc brzo. No a hlavně vysvětlit fyzicky netrestanému dítěti, proč dostane v pondělí několikrát na zadek…

Patřím mezi matky vášnivé fotografky, které svého potomka neustále fotí, tvoří fotoknihy, fotosešity, albíčka, fotky albíček, zaplavuju Facebook, Instagram, unavuju pošťačku. Výhodou je, že díky tomu můžu Ninušce ukázat, že loni na Velikonoce to bylo taky děsně prima, že přišel ten a ten strejda, že budeme zdravé, že budeme při čekání na koledníky schovávat a hledat vajíčka s úkoly a že se naučíme básničku, jupí!

Nina v jednu chvíli nadšeně poskakovala a radovala se, že bude rozdávat krásné perníčky, špulit prdelku a koledníci ji vyšupou. Poplácala jsem se po rameni za to, že má výchova nese ovoce. Zhruba dvě sekundy poté moje zlatíčko prohlásilo: "Velikoce až v pátek".

Todle prostě neceš!

 

 

 

 

PS: Nakonec to vše dobře dopadlo, navzdory náporu cukru, přerostlé pšenici a modromodrým vajíčkům. Bylo to děsně prima, jdu postnout pár fotek;-) Krásný zbytek svátků i vám.

 

 

 

 


Autor: Anička Rádiová

Ukázat další blog tohoto autora
  • Líbil se Vám tento článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů.