„Lidé by mohli chodit na vysokou pro radu jako kdysi na faru,“ říká rektor polytechniky Báča

Rektor Vysoké školy polytechnické Václav Báča. FOTO: Zuzana Dudášová

08.12.2017
/MAGAZÍN JIHLAVA CITY/ Nové magisterské a jeden bakalářský program, zrekonstruovaná aula, modernější vybavení školy, poradenské a kariérní centrum pro studenty. Tak se za dva a půl roku pod vedením v pořadí třetího rektora změnila Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Že Václav Báča rozhodně nezahálí, je znát. Už nyní chystá zavést další navazující studium pro absolventy polytechniky a zprovoznit takzvaný kampus.

Co byste o změnách pod vaším vedením řekl?
Že škola „vyrostla“. A to jak v portfoliu učebních programů, tak v určité tvůrčí činnosti a projektové práci. A na to jsem pyšný. Stejně tak mne těší fakt, že máme aktuálně 2 100 studentů. V posledních letech výrazně ubývají zájemci o ekonomické obory, které jsou na vysokých školách nejběžněji nabízené, ale my si na nezájem uchazečů stěžovat nemůžeme. Naopak nám počet uchazečů oproti předchozím letům o něco vzrostl. Získali jsme také s firmami dva projekty, které se týkají aplikovaného výzkumu. Ale jsou i věci, na které hrdý nejsem. Nedaří se mi, soudě dle některých reakcí, úplně přesvědčit, že zájem školy jako celku je výše než osobní ambice a prospěch jednotlivců.

Jak vy sám cítíte, že jste se zde „zabydlel“? Musel jste se s rodinou přestěhovat z Prahy, což byla jistě sama o sobě velká změna…
V Jihlavě jsem již tři roky učil anatomii, jsem totiž povoláním klinický anatom, takže to pro mne nebyla úplná neznámá. Když jsem byl vyzván ucházet se o místo rektora, měl jsem pocit, že této škole mám co dát a škola má co dát mně. Dvacet let jsem bydlel ve Zlíně, dvacet v Praze a krajské město Vysočiny beru jako novou kapitolu.

Co vy sám máte na škole a na své práci rád?
Svou práci beru jako určitou administrativně kreativní výzvu. Kromě nezbytné správy zapojujete i invenci, aby byl člověk schopný školu rozvíjet. Vzhledem k tomu, že jde o malou regionální instituci, dá se tu udělat více viditelné práce, než kdyby šlo o velkou školu, kde to jde pomaleji. Připodobnil bych to k zaoceánskému parníku – tam také ujedete dlouhou trasu, než zatočíte… Tady je zkrátka jakýkoliv zásah vidět a je o poznání dynamičtější.

Podařilo se vám zlepšit finanční stránku školy?Konkrétně se nám podařilo zastavit pokles rozpočtu školy. K rozhodnutí o rozdělení peněz vysokým školám slouží také takzvaný ukazatel výkonu, dříve „K“. Ten sleduje například počty výsledků výzkumu, publikací, počty profesorů a docentů jak na neuniverzitních vysokých školách, jako je naše, tak na univerzitách. Byli jsme v tomto posouzení dlouhodobě diskriminováni. Letos se nám však podařilo prosadit změnu, která přinese škole více peněz. Jde o opravdu významný úspěch na poli ekonomickém i systémovém.

Václav Báča

třetí rektor VŠPJ

Funkci vykonává od 24. července 2014.Narodil se 19. dubna 1974 ve Zlíně, kde žil 20 let, a poté 20 let strávil v Praze, odkud se přestěhoval do Jihlavy. Je ženatý, má tři děti.

Vystudoval všeobecné lékařství, doktorské studium v medicíně v oboru experimentální chirurgie, habilitoval v oboru anatomie, histologie a embryolog

Jaké zásadní stavební záležitosti nyní škola realizuje?
Primárně se nyní snažíme zrekonstruovat poslední část budovy, která se nachází směrem k autobusovému nádraží. Chceme zde také vystavět novou posluchárnu. Vyskytly se však nepředvídatelné okolnosti a zádrhely, které teď vší silou řešíme. Jsme vázáni rezervací financí ze státního rozpočtu, které musí být dočerpány do konce roku 2019. Věřím, že se vše do té doby stihne a pak se těmto peripetiím zasmějeme. Situace je způsobena tím, že když něco zdědíte i s nedostatky, ty se pak odstraňují hůře, než když si záležitosti řešíte od prvopočátku. Když něco sám vypracujete, uděláte méně chyb, můžete si důvěřovat. Všichni víme, že opravit chybu trvá dvakrát tak dlouho než vytvořit něco nového.

Škola vlastní také areál v ulici třída Legionářů, kde jste měl v plánu vytvořit nové vzdělávací zařízení.
Areál jsme sanovali, katastroficky zdevastované objekty jsme zbourali. Nyní je připravený ke stavbě, projektování a rozvoji. Chtěli bychom zde mít malý kampus (vysokoškolské zázemí, pozn. red.)

Stíháte také relaxovat, případně jak?
Poslední dva roky vůbec. Začínám slýchat, že jsem se spravil, což v překladu znamená, že člověk přibral. Když nemáte celý den čas na jídlo, večer absolvujete pracovní a společenské povinnosti s následným rautem, kde se nemůžete nenacpat, nedá se čekat nic jiného. Tělo přes noc nemá šanci spotřebovat přijatou stravu, tak ztloustnete. Je to nezdravý a zničující kolotoč. Co se týče sportu, k tomu se teď prakticky nemám možnost dostat. Tenisovou raketu jsem nedržel v ruce dva a půl roku. Párkrát jsem byl na lyžích. Moje relaxace a sportovní vyžití je tak spíše dohled nad dětmi. Ale zase se vracím domů pozdě. Takže cítím velký dluh vůči rodině, na kterou si chci vyhradit více času, než tomu bylo doteď.

Hodně úspěšných lidí později lituje, že nevěnovali dost času rodině, že děti vyrostly před očima…
Ono je to vždycky něco za něco. I já mám pocit, že ten můj šestiletý kluk je už strašně velký, rozumný a chytrý. A mne už také provází pocit provinění, že se rodině musím věnovat více, protože už jako malý jsem si říkal, že takhle to nikdy dělat nebudu. Mám úžasnou chápající ženu a děti a ano, jedna z věcí, na kterých chci teď zapracovat, je mít na ně více času.

V rektorské pozici máte do budoucna jaký cíl?
Chtěl bych, aby tato vysoká škola byla centrem regionální vzdělanosti a vědění. V momentě, kdy si někdo nebude vědět s něčím rady, přijde sem. Jako se dříve chodilo na faru. Myslím si, že jsme schopni lidem poradit. A pokud to bude firma a bude chtít zlepšovat svoje dovednosti, lze pro ni dělat projekty. Přikláním se k přístupu, aby se studenti sami podíleli na posunu svého potencionálního zaměstnavatele. To je cesta, kterou bychom měli jako neuniverzitní škola jít. Polytechnika má budoucnost v tom, být regionálním nositelem vzdělanosti. A mezi krajem a jí musí být symbióza. Ta znamená neptat se jenom, co může Vysočina udělat pro vysokou školu, ale co může vysoká škola udělat pro Vysočinu.

Autor: Zuzana Dudášová

SOUVISEJÍCÍ TÉMA:   FOTO: Polytechnika vyhlíží novou posluchárnu za 120 milionů. Stavět se začne na jaře
Polytechnika otevře nový magisterský a bakalářský obor. Ten bude v angličtině
Průlom vysokého školství v Jihlavě: Polytechnika získala akreditaci i na magisterské studium


Autor: ) ( red

  • Líbil se vám článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů...

  • Mohlo by vás dále zajímat

    Jak poznat podvodníky, napoví seniorům divadelní představení v pěti městech Vysočiny

    12.08.2019
    Na stále častější případy podvodů a klamání seniorů reagovala Jihlava divadelní hrou. Pro tuto část populace...

    FOTO: "Dej Bůh štěstí tomu domu". Na klenbě řemeslníky překvapily barokní malby

    07.08.2019
    Na klenby krytého dvora u domu v ulici Matky Boží v centru Jihlavy někdo před dvou sty lety namaloval...

    FOTO: Nová školka nespotřebovává téměř žádnou energii. A děti v ní mohou být i přes noc

    25.07.2019
    Jihlava je prvním městem v Kraji Vysočina, které otevře mateřskou školu s nepřetržitým provozem. Ta navíc...

    Zavlažovací chodník v Jihlavě svede dešťovou vodu ke kořenům stromů

    22.07.2019
    Narůstající sucho nutí i města zamýšlet se nad hospodařením s vodou. A tak zatímco třeba v Brně vyhlašují...

    FOTO: Stoletá vila je už dva roky opuštěná. Sloužila k výuce, teď ji kraj chce prodat

    16.07.2019
    Výstavní vila z roku 1906 v širším centru krajského města Vysočiny hledá nového majitele. Hejtmanství...

    V bezpečnosti silnic vede Jihlava, nejbezpečnějším okresním městem je Tachov

    10.07.2019
    Česká pojišťovna sestavila již patnáctý Index bezpečnosti silničního provozu za rok. K tomu výročí její...