VIDEO: Za 7 měsíců a 7 dní projel muž z Vysočiny napříč celou Jižní Ameriku

02.04.2017
Jižní Ameriku projel jednatřicetiletý cestovatel Pavel Svoboda se svou přítelkyní Vendulou Šenovou po západní straně kontinentu za sedm měsíců a sedm dní. Pěšky, stopem, autobusem i lodí. Poznali nespoutanou přírodu, různorodé komunity lidí i třeba oslavu potomků českých imigrantů na ambasádě v Chile.

Sedm měsíců a sedm dní. A sedm tisíc kilometrů vzdušnou čarou. Jednatřicetiletý cestovatel a fotograf Pavel Svoboda se vydal se svou přítelkyní na cestu napříč Jižní Amerikou. Od severu projel na jih pět států:  Ekvádor, Peru, Bolívii, Argentinu i Chile.

„V Jižní Americe jsem nikdy dříve nebyl, když jsem kupoval letenky říkal jsem si, že by půl roku mohlo stačit. Pak jsme odečetli cestu tam a odlet zpět a vyšlo nám neuvěřitelné číslo sedm měsíců a sedm dní,“ uvedl úvodem své přednášky v jihlavském kině Dukla. 

Původní profesí vystudovaný geograf se na cestách po jihoamerickém kontinentu domlouval lámanou španělštinou. „Mluvili jsme asi jako pětileté děti, ale pro základní domluvu to stačilo,“ řekl cestovatel. 

Na otázku, kde se mu líbilo v Jižní Americe nejvíc, prý vždy odpovídá, že tento světadíl je krásný všude. „Země jsou ale vzájemně hodně rozdílné. V Ekvádoru, odkud jsme cestu začínali, je levno, a je to země, kde se lidé na jihoamerické poměry docela hodně smějí. Pak jedeme do Peru, o kterém si všichni myslí, že to je turistická země s Machu Picchu. Ale třeba ve středním Peru, jsou krásné velehory srovnatelné s Nepálem, jen je v nich mnohem více krásných jezer, s minimem turistů,“ postřehl rodák z Moravských Budějovic.

Pár cestovatelů navštívil i Bolívii, nejchudší zemi kontinentu. „Sopky, jezera, plameňáci...," zasnil se Svoboda při svém vyprávění v Jihlavě. „To byla zatím asi jedna z nejzajímavějších zemí, kde jsem byl,“ dodal vzápětí. 

Pavel Svoboda
31 let, cestovatel a fotograf
rodák z Moravských Budějovic
web Pavla Svobody: www.photo-svoboda.cz

Naopak Chile, kam dvojici zavedly cesty z Bolívie, patří k těm nejvyspělejším jihoamerickým státům. „Je to asi jako kdybyste v Evropě přejeli z Albánie do Německa. Najednou je vše mnohem dražší, lidi a kultura tam byla také víc podobná Evropě,“ dodal Svoboda.

A upozornil, že tento stát je dlouhý 4400 kilometrů. „Tedy více než celá Evropa, od Skandinávie až po sever Afriky, to je vlastně Rusko nastojato,“ porovnal rozlohu státu, který procestoval od severu na jih s partnerkou. „Na severu má země nejsušší poušť na světě, Atacamu, ve středu země jsou úrodné vinice a na jihu oblasti, kde v té samé zemi prší skoro každý den, jsou tam deštné pralesy, i ledovce,“ popsal rozmanitost chilského území jednatřicetiletý cestovatel.

Na ambasádu přijal pozvání v otrhané košili a sandálech
Svůj cestovatelský výklad proložil i spoustou dalších historek a zážitků. Třeba o tom, jak v hlavním městě Chile, Santiagu, navštívili i českou komunitu, která se zde usídlila po 2. světové válce. Dostali se dokonce až na českou ambasádu.

„Když je člověk půlroku na cestách, neveze s sebou bílou košili, kdyby ho náhodou pozvali na ambasádu. Z těch dvou triček, která má, si vezme to lepší, k tomu sandály a otrhané kalhoty. Ochranka nás tam ale pak nechtěla pustit,“ zmínil historku Svoboda.

Nakonec se však vše vysvětlilo a cestovatelé si užili raut s potomky českých emigrantů. „Řízky, guláše, becherovka, kterou do nás lili. Nemohlo to dopadnout dobře,“ dodal v lehčím tónu a zmínil, že právě českým emigrantům, se v Chile daří.

„Řada z nich tam má dobře fungující byznys. A teď jsme tam do toho vtrhli my, v otrhaných šatech a vyjídali ty talíře,“ popsal setkání s tamní elitou českého původu.

Jinak na cestě nezaznamenali větší komplikace. „Měli jsme štěstí, že se nám jak v Jižní Americe, tak v Asii, nic nestalo. Žádná zlomenina ani jiné zranění. Třeba v Peru jsme ale měli problém, myslel jsem, že na průjem nemůže být nic horšího než Indie. Ale Peru bylo mnohem horší. V tamních tropech se neustále jí maso, kuřata, kvůli zažívacím problémům jsem málem musel do nemocnice. Při té představě se ale tělo té peruánské nemocnice leklo a problémy ustaly,“ dodal za smíchu publika v sále Svoboda.

Na cestách divočinou se nestalo, že by museli čelit nebezpečí v podobě divokých šelem. .„V Jižní Americe žijí třeba divoké pumy. Ale ty jsou plaché. Navíc oblasti divoké přírody jsou tam tak ohromné, že zvířata si vystačí sama,“ dodal muž původem z „krotké“ Vysočiny.

Největší stres z celé cesty měl náruživý fotograf kvůli tomu, aby nepřišel o materiály z ní. S sebou prý vláčí na zádech 12 až 15 kilogramů, dalších šest kilogramů váží kompletní fotovýbava.

„Když tahám fototechniku, už se mi na záda nevejde skoro žádné jídlo. Takže batoh s jídlem tahá moje slečna,“ dodal k pobavení publika v sále jihlavského kina Svoboda. „Ona pak má vždycky radost, že na túře, jak se zásoby ztenčují, je batoh lehčí a lehčí,“ dodal s úsměvem.

A jaký byl po dlouhé cestě návrat domů, na Vysočinu? „Člověk musí po návratu dělat, to, co ho baví. Z cestování po světě se proto vracím k cestování po Česku, kdy jezdím přednášet a vlastně na projekcích znovu prožívám ty předchozí cesty, myšlenkami jsem tak pořád na cestách,“ svěřil se reportérovi portálu City.cz.

Zatím prý nemá jasno v tom, kam příště vyrazí. „Vrátil jsem se po sedmi měsících a všichni se mě ptají, kam dál pojedu. Přes léto budu mít volněji, tak určitě něco vymyslím, ale nechci to říkat nahlas. Zatím jsem byl jen několikrát v Asii a Jižní Americe. Chtěl bych se ale podívat na tolik dalších krásných míst,“ uvedl.

K cestování Pavla Svobodu prý přivedla náhoda.Vlastně souhra několika náhod.

„Život jsou neuvěřitelné náhody. Pro mě třeba osudové bylo to, že jsem se kdysi přihlásil na studium na Islandu. Měl jsem přitom podanou přihlášku na studium do Anglie a pak jsem se těsně před termínem dozvěděl, že si můžu podat dvě přihlášky. Podal jsem tedy pár hodin před limitem přihlášku i na Island, kam mě vybrali. Tam jsem začal vážněji fotit a změnil se mi celý život,“ vzpomněl Svoboda který je přesvědčen, že o životě rozhodují i drobné náhody.

„Člověk si dá s kamarády v hospodě o pivo míň, přijde dřív domů, podá přihlášku na Island a díky tomu začne poznávat svět,“ dodal cestovatel. 

Autor: (red )

  • Líbil se vám článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů...

  • Mohlo by vás dále zajímat

    Recyklace je "in". Lidé v Jihlavě vloni vytřídili nejvíc tříděného odpadu

    19.01.2018
    Jihlavané v loňském roce rekordně třídili odpad. Od roku 2016 se množství svezeného skla, papíru, plastu...

    Chybí záchytná parkoviště, kritizuje stav D1 po hromadné nehodě hejtman Vysočiny

    18.01.2018
    Úterní kolaps dálnice D1, kdy do sebe na 99. kilometru narazilo přes třicet aut, podle hejtmana Kraje...

    VIDEO: D1 na Prahu se po devatenácti hodinách rozjela. Bouralo tam přes třicet aut

    17.01.2018
    /AKTUALIZOVÁNO 08:41/ Šestatřicet aut se po úterním poledni srazilo na 99. kilometru dálnice D1. Doprava...

    Na záchytce přespávají opilci z celého kraje. Nikdo ji ale nechce provozovat

    17.01.2018
    Na protialkoholní jihlavské záchytce bývá vcelku často rušno. Poté, co stávající provozovatel podal výpověď,...

    Chemostacionář v nemocnici dárci vybavili novými křesly i tablety

    16.01.2018
    Chemostacionář se stal Vánočním pokojem loňského roku. Dárci si ho poprvé v historii zařídili úplně celý,...

    Opilý Maďar se zákazem řízení převrátil kamion na D1. Nadýchal přes dvě promile

    15.01.2018
    Se zákazem řízení a navíc s alkoholem v krvi usedl za volant maďarský řidič, který v sobotu večer převrátil...