FOTO: Kanaďanka se i s rodinou usídlila v Jihlavě, kde učí malovat. Kohokoliv




Před necelým rokem si Kanaďanka Rachael Rectorová sbalila věci a společně se svojí čtyřčlennou rodinou se přestěhovala do Česka. Natrvalo plánuje zůstat v Jihlavě. Od května na Vysočině rozjela byznys pod značkou RestArt, v rámci něhož organizuje večerní odpočinkové malování obrazů pro veřejnost.

Nebývá úplně zvykem, aby se Kanaďané stěhovali do České republiky. Daleko častějším trendem jsou Češi migrujíjcí opačným směrem. Přesto se najdou lidé jako pětatřicetiletá Rachael Rectorová, jež našla místo pro svůj domov v Jihlavě.

Do desetimilionové země ve střední Evropě zavítala poprvé před sedmnácti lety. Od té doby se do Česka ještě několikrát vrátila. Až v loňském roce společně s manželem a dvěma dcerami naznala: „Odstěhujeme se do Jihlavy natrvalo.“

Ačkoliv Česká republika je považována za jednu z nejvíce ateistických zemí v Evropě, Rectorová se netají tím, že víra byla jedním z hlavních důvodů, které ji přivedly do Jihlavy. „Jsme křesťanská rodina, která miluje Českou republiku. Bůh nás sem povolal, proto jsme tady,“ povídá a jedním dechem dodává: „Několikrát za tu dobu, co tady žijeme, jsem dostala otázku, jestli nejsme mormoni. Ne, nejsme, přestože je plně respektuji.“

V Kanadě chodilo malovat i sto padesát lidí týdně
Rectorová byla v Kanadě úspěšnou podnikatelkou. V roce 2014 založila firmu Social Art, v rámci níž organizovala večerní malování pro veřejnost. Po dvou až třech hodinách si každý odnesl domů vlastnoručně namalovaný obraz. Sympatická lektorka chtěla lidem dokázat, že i ti, kteří si o sobě myslí, že nemají umělecký talent, zvládnou namalovat obraz. „Nejprve jsme malovali po restauracích, až jsem v roce 2016 otevřela vlastní studio,“ popisuje.

Zájem vzrostl natolik, že každý týden chodilo na malování i sto padesát lidí. „Bylo úžasné pozorovat, jak mnozí objevili svoje umělecké nadání,“ žasla Rectorová. Jelikož však později začala plánovat s rodinou odchod do České republiky, v lednu 2017 úspěšnou firmu prodala.

V současné době žije téměř devět měsíců v Jihlavě. V květnu letošního roku odstartovala v krajském městě totožný byznys jako v Kanadě, jen pod názvem RestArt. Slovo ‚rest‘ znamená v angličtině ‚odpočinek‘ - a o tom podle Rectorové malování má být: „Ráda bych, aby si lidé při malování nejen odpočali, ale aby měli radost, odreagovali se po stresujícím dni v práci. A možná i udělali ve svém životě jakýsi restart, jelikož to někdy lidi napadne, když poprvé vidí spojení RestArt.“

Vzhledem k tomu, že by víra Rectorové mohla v souvislosti s jejím podnikáním budit pochybnosti, Kanaďanka ujišťuje: „Přestože jsem křesťanka, tak RestArt není o náboženství, ani tady nejsem od toho, abych se pokoušela někoho ‚obrátit‘. Vřele vítáni jsou pochopitelně ateisté i lidé z jakéhokoli náboženského pozadí.“

Český jazyk si zamilovala, ale zažila i trapné momenty
Malování v Benešově ulici Rectorová organizuje minimálně jednou týdně. „Chodí k nám hlavně dospělí, ovšem i děti starší zhruba dvanácti let mohou s rodiči klidně přijít,“ informuje. Instrukce probíhají v angličtině, nicméně na místě je vždy překladatel do češtiny. Občas ale i sama Rectorová promluví během malování česky. 

Již od přesunu do střední Evropy pravidelně dochází na hodiny českého jazyka. „Je to těžký jazyk, ale naprosto mě fascinuje a zamilovala jsem si ho,“ usmívá se. „Zažila jsem už i několik trapných momentů. Třeba když jsem se na poště zeptala paní, kolik to bude ‚smát‘, místo stát‘,“ vykládá. Pokáždé ji prý ale potěší, když s lidmi může hovořit česky. „Ta radost pak překoná tu náročnost učení se češtiny,“ tvrdí.

Po dobu života v České republice měla rodačka z Kanady možnost poznat celou řadu místních obyvatel. „Češi mají výborný smysl pro humor,“ všimla si. „Když mám ale hodnotit lidi, tak vždycky tvrdím, že nezáleží, kde se narodili. Všichni máme touhu být milováni, mít pocit, že si nás okolí váží, a je jedno, odkud jste. Já skutečně vnímám jako privilegium, že jsem součástí české komunity a že tady mohu žít,“ vypráví také Rectorová.

Když následně dostává otázku, jaký je rozdíl mezi životem v Kanadě a v České republice, dlouho přemýšlí. „To nevím, co na to říct. Těžký dotaz. Asi největší rozdíl je ten, že vy máte Jaromíra Jágra a my Wayna Gretzkého,“ vtipkuje 35letá dáma ze země, kde je hokej národním sportem.

Kariéra malířky začala manželskou krizí
Že bude umělkyní, zjistila Rectorová až když jí bylo sedmadvacet. Pojí se s tím zajímavý příběh. „Tenkrát jsme s manželem procházeli krizovým obdobím a výsledkem bylo to, že jsme šli na jakýsi kurz o manželství,“ vypráví.

Na konci týdenního kurzu poradce naznal, že „nevím, kdo vlastně v tomto světě mám být,“ vybavuje si Kanaďanka. „Poradce tedy vyzval mého manžela, aby vytvořil v našem životě takové prostředí, ve kterém si tyto věci ujasním,“ pokračovala.

Celé své dětství v sobě pociťovala umělecké sklony. „Byla jsem ale ze šesti dětí, takže nebyla příležitost se v tom příliš rozvíjet,“ popisuje. A když se jednoho dne zmínila manželovi, že by chtěla malovat, on šel, nakoupil všechny potřeby a také jí vyrobil stojan. „Tak jsem začala malovat a uvědomila si, že mám dar od Boha, o němž jsem do té doby nevěděla, že existuje,“ vzpomíná na začátky.

Rectorová ráda maluje především přírodu. „Stromy, mraky, ptáky, ale vůbec ze všeho nejvíc asi impresionistické květiny,“ vyjmenovává. Zdrojem inspirace jsou pro ni barvy v přírodě. „Mohla bych strávit hodiny pozorováním mraků, květin, stromů,“ usmívá se.

Jejím zdrojem inspirace je i Bůh. „Když jsem poprvé začala malovat, ani jsem netušila, jak přesně namixovat barvy. Uvědomila jsem si, že když mi Bůh nadělil takový dar, tak není nikdo lepší, kdo by mi ukázal, jak  je používat,“ říká také.

Zatímco ještě před lety Rectorová ani nevěděla, jak namixovat barvy, nyní už může konstatovat, že jí prošly pod rukama stovky lidí, jež sama učila malovat. Nejprve v Kanadě a teď také v Jihlavě, kde teprve byzyns započala. Tady prý i plánuje zůstat. „Tedy dokud bude svíčková národním pokrmem,“ směje se Rectorová.


Autor: Michal Kolařík



Vyhledáváme ty nejlepší zážitky ve městě.
Chcete o nich vědět mezi prvními?

Přidejte se k nám na facebooku!