Jihlava chce do UNESCO. Přes památky to nejde, možná pomůže skřípacká muzika

V současné době má nejblíže k zápisu na seznam UNESCO jedna místní lidová tradice - skřipácká muzika. Zdroj: NULK

05.03.2019
Historické měšťanské domy s krytými dvory v Jihlavě se představitelé metropole Vysočiny snažili před necelými dvaceti lety neúspěšně přihlásit na seznam UNESCO. Celosvětově významným místem se město nestalo. Ale světové dědictví architektonických a přírodních památek může obohatit. Ochrannou známku by mohla získat jedna místní lidová tradice.

První české památky UNESCO přivítalo v roce 1992 a řada tuzemských měst a obcí se o to samé stále snaží. Potkaly by je zviditelnění, vyšší návštěvnosti, výjimečnost a prestiž. Podobné ambice má i Jihlava.

V současné době nejblíže k možnému zápisu do reprezentativního seznamu UNESCO má jedna místní lidová specialita – skřipácká muzika. „Skřípácké kapely byly specifikem zdejšího jihlavského německého jazykového ostrova a staly se ve zdejším regionu nedílnou součástí každé společenské akce. Kapela se skládala výhradně ze čtyř hudebníků – dvě malé husle, jedna velká husle a jedna malá basa. Nástroje vydávaly charakteristický drnčivý zvuk. Odtud také pochází název skřipky,“ prozradila etnografka jihlavského Muzea Vysočiny Dana Nováková.

Střídala se hra na nástroje se zpěvem. "Skřípáckých kapel bylo v okolí několik a hrávaly svatby, křtiny, pohřby, masopust, posvícení a dožínky. Byly slyšet i v obcích smíšených nebo českých. Některé pak pokračovaly i po druhé světové válce s českými hudebníky," popsala Nováková.

„V roce  2014 jsem dostala za úkol zpracovat nominaci skřípácké hudby na zápis nemateriálních statků Kraje Vysočina. Tento titul byl nositeli "statku" folklornímu sdružení Pramínek udělen a následně v roce 2016 přidělen i titul nemateriálního statku České republiky,“ řekla etnografka.

V Kraji Vysočina je zachováno poměrně mnoho významných regionálních prvků. Řadí se tak mezi regiony s největším počtem nemateriálních statků zapsaných na prestižním národním seznamu. Jedná se o Běh o Barchan v Jemnici, Betlémskou cestu v Třešti, Skřipáckou muziku na Jihlavsku a Historický morový průvod v Brtnici.

„Zápis do seznamu je pouze jednou z podmínek pro zápis do reprezentativního seznamu UNESCO. Základním předpokladem je iniciativa, zájem a úsilí nositele regionálního jevu, oprávněnost, tedy naplnění všech kritérií, ale i budoucí závazek plnit podmínky a požadavky, které jsou se zápisem spojeny,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro kulturu Jana Fischerová.

Následně navazuje spolupráce s řadou institucí na regionální i národní úrovni. „Skřipácká muzika na Jihlavsku je skutečně ojedinělým prvkem v rámci regionu a celé republiky. Otázkou je její zachování a udržitelnost do budoucna a splnění náročných a dlouhodobých podmínek UNESCO se zárukou trvání a uchování tradice v živé podobě,“ poznamenala Fischerová.

Kryté dvory

O zařazení na prestižní seznam usilovala v roce 2000, v "předkole" řízení o památkách světového dědictví. Ve hře byla místní architektonická zajímavost – kryté dvory. Ty se začaly v Jihlavě budovat za renesanční obnovy města po velkém požáru v roce 1523, jenž ukončil středověkou etapu výstavby sídla.

Typ domu s takzvaným krytým dvorem vyniká otevřeným renesančním prostorem. Horní síně prostupují dvěma patry, ty zdobí arkádové lodžie a toskánské sloupy nad dolním gotickým mázhauzem. Obvykle je zaklenutý sklípkovou klenbou a osvětlen horními okny. Často bývá doplněný freskovou výzdobou.

Tato architektonická výjimečnost však byla pro památkové odborníky málo, a tudíž se do národního výběru nedostala.„Na zasedání vědecké rady ředitele tehdejšího Státního ústavu památkové péče v Praze 4. května 2000 se projednávaly náměty na zařazení do "Indikativního seznamu UNESCO", kde je Jihlava krátce komentována v zápise,“ zmínila mluvčí telčského Národního památkového ústavu Ilona Ampapová.

V roce 2006 chtěla pro změnu jihlavská skupina nadšenců do seznamu UNESCO prosadit slavnou hornickou minulost města a pozůstatky dolování stříbra v Jihlavě a jejím okolí. Tento plán však zhatila mezinárodní nominace Saska a České republiky na podobný unikát v Hornické kulturní krajině Krušnohoří/Erzgebirge.

Tento návrh by měl dokonce v letošním nebo v příštím roce vyhodnotit výbor světového dědictví.  

Horní právo

Před třinácti lety místní nadšenci vyvinuli také úsilí rozšířit světové dědictví o středověkou právní normu, odborníky zvanou jihlavské horní právo. To vzniklo po vypuknutí stříbrné horečky v roce 1249 a je prvním kodexem svého druhu na celém světě.


Autor: Svatoslav Hořínek

Místo události: Masarykovo náměstí,Jihlava

  • Líbil se vám článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů...

  • Mohlo by vás dále zajímat

    V jihlavském Cityparku se střídají nájemci. Prostory opustilo i Rádio Jihlava

    19.03.2019
    Největší nákupní a zábavní centrum v Kraji Vysočina se mění. A součástí změny jsou i společnosti, jež...

    VIDEO: Turka pije jen u babičky. Hrdý Jihlavan přibližuje, jak moc jde dohromady káva s rumem

    16.03.2019
    Káva Jihlavanka je stále ve většině domácností v zemi vítaná značka. Vysočinská metropole však už dávno...

    Jihlavská nemocnice vysílá operaci v přímém přenosu, pacienti uvidí, co je čeká

    15.03.2019
    Trpíte artrózou a hrozí vám operace kolene? Máte z ní strach? Jihlavská nemocnice přichází s unikátním...

    Soumrak vesnických obchodů: lidé dojíždějí do měst, kde i nakupují, senioři ne

    12.03.2019
    Tvrdou zkoušku prožívají obchody potravin a smíšeného zboží v obcích. Menší množství pracovních nabídek...

    Počítadla z cyklostezek hlásí1,6 milionů lidí. Rekord utržil žďárský Pilák

    08.03.2019
    Dvanáct automatických počítadel cyklistů či chodců instalovalo hejtmanství od roku 2016 na území celého...

    Startuje Veřejná doprava Vysočiny. Cestujícím přinese víc spojů na frekventovaných trasách

    07.03.2019
    Konečně, pomyslí si řada cestujících na Vysočině. Tolik očekávaná Veřejná doprava Vysočiny, tedy sjednocený...