Krmítko pro duši není jen o knížkách. Lidé si přijdou i popovídat




V době úpadku tiskovin a rozmachu elektronických médií Lenku Cyprisovou okolí od záměru zrazovalo. Splnění snu však pro majitelku Krmítka pro duši, jihlavského antikvariátu, bylo silnější. A nelituje.

Kráčet proti proudu se rozhodla tehdy devětadvacetiletá Lenka Cyprisová z Jihlavy a otevřela si vlastní obchod s knížkami z druhé ruky. Letos se antikvariát přestěhoval na novou adresu do Znojemské ulice.

Co vás táhlo ke knížkám?
Vždycky jsem byla docela čtenář, od malička. Po škole jsem nemohla najít pořádnou práci. Říkala jsem si ve své tehdejší práci, že je jen na chvíli a pak najednou z chvíle byl třetí rok a už jsem dál nemohla. Takže jsem pak dala výpověď v podstatě ze dne na den. Do té doby jsem tak nějak nikdy neměla odvahu to zkusit, postavit se na vlastní nohy.

Jak jste tedy začala?
Dala jsem výpověď v práci. Hned jsem začala hledat vhodné prostory, což, jak se nakonec ukázalo, trvalo déle, než jsem předpokládala. Našla jsem městské prostory k pronájmu v Husově ulici. Než se vše vyřídilo, uplynulo téměř půl roku. Pak nastalo shánění vybavení po bazarech a inzerátech, většinu regálů jsem sehnala z rušeného knihkupectví. Ten začátek byl opravdu takový punkový…

Krmítko pro duši jste mezitím přestěhovala na novou adresu a vypadá to, že se Vám daří. Čím si myslíte, že to je?
Hodně dělají lidi, kteří to provozují. Tím vůbec nechci říct, že jsem hvězda, ale je to o přístupu. Někteří lidé si sem opravdu přijdou jenom popovídat, potřebují vyslechnout. A tady se jim toho dostane. I když neseženou vždycky to, co shání, tak se prostě vrátí.

Máte tady spoustu drobností, například regálek na brýle. To je vaše strategie?
Určitě. Kdyby lidé nechtěli jít touhle osobní, lidskou cestou, tak si to objednají z internetu a mají to úplně bez osobního kontaktu. Ale pokud chtějí a jsem ráda, že chtějí, tak se u takových věcí zastaví, usmějí se, hned je ta atmosféra jiná.

Hromadění knížek je vlastně nebezpečné, jak to máte doma?
To mi povídejte, no strašný! Co jsem otevřela, jsem musela koupit další dvě šatní skříně. Knihovnu na míru zatím nemám, jednou bych ale ráda.

Jak si knížky rozdělujete?
V podstatě to neumím oddělit, všechno to jsou moje knížky. Kolikrát se musím praštit po ruce, abych to do prodeje opravdu dala a zase si to nestopila domů.

 

 

  • Jak vznikl unikátní název Krmítko pro duši?
  • O co je stálý zájem?
  • Jak inspiruje Lenku Cyprisovou její práce k vlastní tvorbě?

 

Více z rozhovoru s Lenkou Cyprisovou si můžete přečíst v červencovém vydání tištěného magazínu Jihlava City.

Magazín Jihlava City vychází v nákladu 22 000 výtisků s distribucí zdarma do schránek v Jihlavě a okolí. Také je k dostání na 50 místech v Jihlavě. Seznam míst ZDE




Autor: Lenka Jirků

Další rozhovory