Novináři dnes pracují za nejhorších podmínek, které pamatuji, soudí John Tusa



  Jihlava
  04.11.2018

Jihlavský mezinárodní dokumentární festival, to není jen přehlídka filmů. Je to i prostor pro setkávání diváků a zajímavých osobností známých nejen z filmové scény. Jednou z takových ikon je i John Tusa, narozený jako Jan Tůša. Zlínský rodák a později ředitel zahraničního vysílání BBC popisoval náladu kolem brexitu a současnou krizi žurnalistiky.

Narodil se v roce 1936 ve Zlíně. Než se stačil v Baťově městě rozkoukat, už se stěhoval na Britské ostrovy. Byly mu tři roky, když opustil Československo a začal s celou svou rodinou novou životní etapu.

„Živě si vybavuji období druhé světové války, tatínek totiž šéfoval Baťovým závodům v Anglii. Byla tam silná česká komunita. Na druhý svátek vánoční se Češi sešli a zpívali u piana koledy. Tehdy mi připadali nejšťastnější,“ vracel se do dětských let.

Po válce rodina v Británii zůstala, čímž určila i budoucí směřování malého Jana. Ten později vystudoval historii a nastoupil do veřejnoprávní BBC, ve které se stal ředitelem zahraničního vysílání. Měl tak blízko k názorové konfrontaci. Ta ho zasáhla především v období před brexitem, respektive v období po něm.

„Poslední tři roky byly z politického pohledu těmi nejhoršími, které pamatuji. Už rok před brexitem byla nálada vyhrocená. Oba názorové proudy se urážely a odmítaly uznávat názory protistrany. Výsledkem bylo, že do ulic vyšlo sedm set tisíc protestujících proti vystoupení Británie z unie. Věřím, že ještě existuje naděje na nové referendum, protože jakékoli vyjednané podmínky z Bruselu Dolní sněmovnou neprojdou,“ přibližoval aktuální atmosféru v kolébce průmyslové revoluce.

Sám Tusa si také požádal o český pas. „Cítím se být Čechem, Angličanem i Evropanem. Evropa je můj kontinent. Nechci o výhody spojené s unií přijít. Proto jsem vyplnil potřebné formuláře. A zdá se, že vše proběhlo bez problémů.“

Pak přešel na novinářské téma. Tedy na profesi, které se dlouhá léta věnoval. Srovnával práci novinářů v roce 1960, kdy nastoupil do BBC, a dnes.

„Ten základ je pořád stejný. Odpovědnost k divákům a víra ve fakta. Změnil se jen způsob předávání, a to hlavně díky technologiím. Tehdy nebylo možné spojit se během pár sekund s někým, kdo je na druhé straně planety.“

Hned na začátku fóra Tusa podotkl, že v současnosti je žurnalistika v nejhorším stavu, jaký pamatuje.

„Ačkoli je práce novinářů o mnoho lepší než před třiceti lety, pracují za nejhorších podmínek, jaké pamatuji. Příčinu ať hledají odborníci. Posledních deset let je ale tenhle trend značný. Když se podíváme na situaci v Maďarsku nebo Polsku, říkám si, že by přítomnost média typu BBC, na které by neměla vliv vládnoucí garnitura, mohla jedině pomoct otevřené debatě ve společnosti. Odchod BBC ze střední Evropy je proto velkou ztrátou.“

Hloubku má i Tusovo poselství na závěr.

„Pokud chceme žít v demokracii, musíme stát za nezávislostí médií. Jinak se jednoho dne probudíme do světa lží.“

 

Redakčně upraveno a zkráceno. Autorem původního rozhovoru je Lukáš Nedomlel. 


Autor: Michal Kolařík

Novinář, copywriter, hudební textař. Zakladatel portálu City.cz. Projekt, ještě pod názvem Jihlava City, získal 3. místo v soutěži Rozjezdy roku 2015 v Kraji Vysočina.