Od sauny chtěli víc, tak si postavili svoji. Vedle starého sila, v námořním kontejneru



  Jihlava
  20.12.2019

Že v dnešní době musí být vše o penězích? Ne tak docela. V Jihlavě spojili síly, nápady a znalosti manželé Kateřina a Milan Bedáňovi s kamarádem Pavlem Deržmíškem. Výsledkem je nevšední sauna v námořním kontejneru, umístěná na netradičním místě v blízkosti starého sila. A protože je kontejner mobilní, zvažují i další štace po Česku.

Přestože je stavba sauny vyšla na víc než trojnásobek plánované sumy, neshody to mezi architektem Pavlem, stavařkou Kateřinou a jejím mužem Milanem, který pracuje ve zdravotnictví, nevyvolalo žádné. „Asi je to tím, že to od začátku neděláme na byznys,“ dodávají svorně všichni tři v přítmí vyhřáté útulné odpočívárny v Sauna Kontejneru, kde rozhovor vznikal.

Jak jste se potkali a co vás k nápadu přivedlo?

Kateřina: S Pavlem jsme spolužáci ze střední školy a pomáhal nám při rekonstrukci našeho bytu.

Já s Milanem nejsme úplně saunaři, nicméně když jedeme někam ven, Alpy, Tatry, Krkonoše, saunujeme se rádi, protože je tam vždy ten požitek potom - relax s výhledem. Tak jsme začali uvažovat o sauně někde na kopečku. Přemýšleli jsme kde v Jihlavě a protože Pavel takový pozemek má, přibrali jsme ho do projektu.

Pavel: Ono se to vše prolíná. Rád chodím do sauny, kde mě to inspiruje. I když sauny v Jihlavě fungují skvěle, my jsme od toho ale chtěli něco víc. Nestačilo nám jenom ten proces teplo – zima, chtěli jsme vnímat i prostředí, materiály, výhled. Necílíme na úplně standardní saunování, cílíme spíš na zážitek.

No dobře a jak pak z myšlenky, postavit na kopci saunu s výhledem, přišlo na tenhle pozemek, u starého sila?

Pavel: Pozemek, který jsme plánovali původně, se neukázal jako úplně vhodný.

Takže přišel plán B?

Kateřina: Určitě to ale není místo B. Je to asi dvacáté místo, které nás napadlo.

Kde třeba?

Pavel: Byli jsme se ptát například i v Prioru, že bychom saunu umístili na střechu. Uvažovali jsme i o Cityparku.

Proč to nedopadlo?

Kateřina: V Prioru kvůli statice.

To by Prior neunesl kontejner?

Pavel: Stavba jako taková to unese, ale střecha je zateplená a kontejner by izolaci poškodil. Co je ale zajímavé, že až na střechu vede široké schodiště. Jenže tam byla otázka, kdo by zajišťoval přístup na střechu, jaké by tam bylo bezpečnostní zajištění a podobně. Úplně se toho nápadu ještě nevzdáváme.

Kateřina: Hodně diskutovaná byla také sjezdovka na Šacberku.

Takže současné místo nakonec zvítězilo proč?

Pavel: V areálu sila jsme saunu v kontejneru vyráběli. Když jsme práce dokončili, přišla myšlenka, proč tady vlastně nezůstat. Ten barák vedle je skvělý a v tu dobu, kdy jsme se rozhodovali, bylo zrovna silo zapamátněno. Přitom mělo být ještě před pár lety zbořeno.

Milan: To je ten důvod, proč sauna zůstala zde, i když původně jsme zde měli jen vystrojovací místo.

Pavel: Přemýšleli jsme o tom, saunu umístit třeba i na Okrouhlík, je tam loučka s elektřinou i odpadem. Je to ale zase z ruky. Tady jsme v centru města.

Když jste začali záměr budovat, kde jste vzali inspiraci, měli jste nějakou předlohu?

Pavel: Koupili jsme kontejner, vzali tužku a papír a začali kreslit. Ono to z toho vyšlo. To se vymyslí.

Já bych to nevymyslel.

Kateřina: Kontejner ze začátku nebyl v plánu. Prvotní záměr byl, že si vyrobíme buňku pro saunu sami. Pracuji i s ocelovými konstrukcemi, a tak jsme mysleli, že půjdeme touto cestou.

Vy jste stavební inženýr a Pavel architekt. Tak pro vás to je asi hračka, rutina.

Pavel: Naše sauna je ale prototyp, ten s sebou vždy přináší problémy. Prototyp trvá, stojí hrozně moc peněz, ale když se povede, může být inspirací pro ostatní.

Neuvažovali jste, že rozjedete stavbu podobných saun i na zakázku?

Pavel: Jasně, první myšlenka byla, že jich bude víc… po dvou letech zkušeností do toho už asi nepůjdeme. Abychom dosáhli takovýchto detailů, je to skoro nezaplatitelné.

Na kolik stavba sauny asi vyšla?

Pavel: Jsme hodně přes milion.

Kateřina: Rozpočet jsme překročili asi trojnásobně a to jsme ho měli, si myslím, dobře zpracovaný.

Tak čím to?

Pavel: Výjimečný prostor vyžaduje kvalitní detail, který si vezme spoustu času myšlenkou i realizací. Chcete ho z dobrého materiálu a doplnit kvalitním vybavením. A pak se cena postupně zvedá.

Milan: Nechtěli jsme polevit v nastaveném standardu a to se ve finále prodražilo.

Počítáte to jako byznys, který se má vyplatit, nebo je to spíš splněný sen…

Pavel: To se nám nevrátí nikdy.

Kateřina: Nechci, aby to vyznělo jako klišé, ale chtěli jsme to udělat i pro lidi.

Milan: Samozřejmě, že jsme přemýšleli nad penězi. Ale v situaci, kdy jsme do toho dali hrubě přes milion, cena není nastavena pro pravidelné návštěvy a výhled nesedne každému, stává se kontejner cílem spíše pro fanoušky architektury a designu.

Jaká je životnost stavby?

Pavel: Nedokážeme v tuto chvíli říct, ale kdybychom tady točili hodně lidí, tak sauna stárne rychleji. Problém dělají zásadně rozdílné teploty uvnitř a venku.

Jak konkrétně?

Pavel: Vevnitř je sto stupňů a venku mráz. Interiér je dělaný přesně na míru a nečekali jsme, že tyto vlivy budou se stavbou tolik „pohybovat“. Stejně tak stačí kapka vody, která zůstane v kohoutku, minimální mráz a může být problém.

Je to první zima v provozu.

Pavel: Ano.

Máte nějaké plány na další vylepšení?

Milan: Myslím, že směr vylepšování je pouze takový, že jsme mobilní a budeme vymýšlet lepší a lepší místa, kam saunu umístit. Za stavbou si stojíme, zatím jsme nenašli nic, co by bylo potřeba ještě upravit. Pro běžného zákazníka máme vše připraveno tak, aby mu to splnilo očekávání.

Jak se lidé mohou objednat?

Pavel: On-line přes internetové stránky www.saunakontejner.cz a pak je možné i zavolat na telefon. Po domluvě lze otevřít třeba i ve tři hodiny ráno.

Jaký je proces odbavení?

Pavel: Klientovi přijde potvrzovací e-mail a v den sauny sms s kódem k odemčení. V sauně je na termín vše připraveno a zákazník se nepotká s žádnou obsluhou. Má tak maximální soukromí.

Jak na stavbu reaguje okolí, kolemjdoucí?

Pavel: Většinou si jí vůbec nevšimnou.

Milan: Akorát jednou, když jsme tady byli se ženou, šla kolem skupinka mládežníků ve chvíli, kdy jsme stáli na schůdkách v županech s vínem v ruce. Tak docela koukali (smích). Vysvětlili jsme, že je tady sauna.

Kateřina: Občas lidé, kteří sem jdou, nemohou saunu najít, přitom stojí přímo u ní. Je to diskrétní a intimní místo, kde kolemjdoucího často ani nenapadne, co tady je.

Pavel: U takového starého baráku buňka, připomínající běžnou stavební, nepřekvapí. Chtěli jsme být i hodně tajemní a jak se říká „na šuškandu“. Pak nám ale bylo líto, abychom za rok zmizeli a Jihlavané se o tom projektu skoro ani nedozvěděli.

Jaké byly první ohlasy?

Pavel: Od těch, co tu byli, jsou ohlasy dobré.

Kateřina: A ti, co tu ještě nebyli oceňují myšlenku, jak nás to vůbec napadlo.

Milan: Jen místo se setkalo s různými ohlasy, které jsou kontroverznější. Nekoukáme na rybníček nebo na vrcholky hor, ale na starý barák, který byl uzpůsobený ke skladování obilí. Ale po setmění je lehce nasvícený a má svoje kouzlo.

Kateřina: Řeknete si, proč silo. Ale pak tady sedíte, se svými myšlenkami a najednou vám to dává smysl. Strhne vás to do toho vašeho světa.

Pavel: To je zajímavé. Člověk bojuje v potírně, pak ve studené vodě, ale ten nejlepší pocit přichází poté, po zchlazení. Intenzivněji vnímáte prostor, přicházejí myšlenky, posouváte se dál. Ve standardní sauně jediné, co vám zbývá, je koukat na bílou plastovou židli.

Milan: Teď jsi popsal základní myšlenku architektury jako takové, nebo nějakého krásna, které někam posouvá…

Kateřina: Byl to celkově vývoj. Byly to dlouhé večery vymýšlení, co chceme lidem dopřát, rozhodně potírnu a odpočívárnu. Otázka také byla, odkud má být výhled. A shodli jsme se, že v potírně chce být člověk ve tmě, oproštěn od reality a výhled chce až v odpočívárně, kdy je v pohodě v županu.

Milan: A spousta lidí nemá rádo veřejné sauny. Mají v sobě nějaký stud, nechtějí se mačkat spocení s cizími lidmi… a tady mají absolutní klid a soukromí.

Na tomhle místě chcete zůstat jak dlouho?

Pavel: Do dubna, potom půjdeme asi na další místo.

Jaké další místo by to mělo být?

Kateřina: Asi se přesuneme z Jihlavy do dalších měst, vypadá to na Brno.

Pavel: Láká nás voda a lyžařské areály. Představte si, že ze sauny skočíte rovnou do vody…

Milan: Všechno je tak, jak má být. Ono to přijde samo, stejně jako tohle místo.

Co vám osobně sauna přináší, proč se saunujete?

Milan: Troufl bych si to přirovnat k pocitům po velkém sportovním výkonu. Ten pocit, kdy se vyplavují endorfiny.

Pavel: Taky to dělám kvůli tomu pocitu po zchlazení.

Kateřina: To „po tom“, to je paráda. Pak tady stojíte, jenom v tom župánku a popíjíte vínečko a ty myšlenky, které najíždí v hlavě, jsou nádhera…

Milan: Jednoznačně je to relax na maximum a nerad bych tomu upíral i zdravotní účinky.



Autor: Michal Kolařík

Novinář, copywriter, hudební textař. Zakladatel portálu City.cz. Projekt, ještě pod názvem Jihlava City, získal 3. místo v soutěži Rozjezdy roku 2015 v Kraji Vysočina.



Místo události: Chlumova 1425 / 35, Jihlava