Místo k moři se lidé v době pandemie vydali do lesů a hor. Příroda dostala zabrat, míní studentka, která se vrhla na průzkum



  22. 10. 2020

Studentka oboru Cestovní ruch na jihlavské polytechnice Nela Farská se díky tvorbě své bakalářské práce dostala k unikátnímu výzkumu v Krkonoších na téma, kterému se začíná věnovat stále více lidí. A sice roli přírodního potenciálu v cestovním ruchu a stavu současné fauny a flóry v Česku. Ta dostala v uplynulých týdnech zabrat i proto, že spousta lidí místo vycestování za hranice k moři volila tentokrát kvůli korona krizi dovolenou v tuzemsku.

Co se týče ničení přírody tak právě Krkonoše nejsou žádnou výjimkou v případě návštěv vandalů. Je to přibližně rok, kdy rozhlas.cz informoval o neobvyklé kreativitě člověka, který na mrazem tříděných půdách (geomorfologický proces trvající tisíce let) vytvořil řetězy zvláštní spirály v místech s výskytem hned několika druhů ohrožených rostlin, hmyzu, i kriticky ohroženého ptačího druhu lindušky horské.

Tím přitom zničil kus mimořádně vzácné krkonošské tundry. Dotyčný se tehdy sám přihlásil a za své nevyžádané „dílo“ zaplatil pokutu pět tisíc korun, kterou mu vyměřila Správa Krkonošského národního parku. Sankce mohla být v tomto případě klidně vyšší, dotyčný však vyjádřil lítost a sám se „udal“, proto platil zmiňovanou částku „jen“ o několika tisíci korunách. 

I takové případy studentku VŠPJ motivovaly, aby se tématu věnovala. A tak během prázdnin stála dlouhé hodiny v Krkonoších u cedulí naučných stezek a to například Labském dole, kde jsou morény po ledovcích nebo Čertově strouze v Krkonoších a snažila se kromě vztahu návštěvníků k místní přírodě také zjistit současné povědomí lidí o tamní flóře a fauně.

Práce s návštěvníky je podle Farské někdy náročná

„Někdy to bylo náročné. Pak ta únava na člověka dolehne, práce s lidmi není někdy jednoduchá. Jednou potkáte člověka, který vám zlepší náladu. Pak zase někoho, kdy si řeknete, že to je na houby,“ popisuje dnes několikatýdenní sběr informací, které by měly mimo jiné do budoucna pomoci zlepšit atraktivitu naučných stezek nejen v Krkonoších Podkrkonoší, jednadvacetiletá studentka. Podle ní je jedním z největších problémů, že se lidé nedrží cest, po kterých by měli chodit, a tak ničí panenskou přírodu.

„To byla hlavní potíž třeba na Sněžce. Tam si lidé sedají do trávy kolem cest a tamní flóra, a to třeba kriticky ohrožený kopyšník tmavý, rozchodnice růžová nebo zvonek český, dostávají zabrat. A podobně jsou na tom i živočichové, například drobní ptáci linduška a pěvuška. Byla jsem u toho, jak návštěvníci na nic nehleděli a do trávy si sedali, kde se jim zachtělo. Častěji šlo o cizince než Čechy. Ti mi říkali, že nevěděli, že se to nesmí. Přišlo mi to jako hloupá výmluva,“ krčí rameny Farská. Dotyční přitom podle jednadvacetileté studentky po upozornění místo vždy opustili.

Farská také při zkoumání spolupracovala kromě své vyučující a vedoucí katedry cestovního ruchu VŠPJ Evy Janouškové také se samotnou Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Společně s jejími představiteli vybrali čtyři konkrétní stezky jako nejzajímavější ke zpracování. Kromě již jmenovaných šlo o stezku v Obřím dole zvanou Zkáza krkonošského lesa a stezka pro děti v Jánských Lázních - hravá naučná stezka Vřetenovka. A právě KRNAP zajímal výsledek výzkumu, který hodlá pak využít v praxi.

Dohromady vyplnila studentka s lidmi kolem dvou stovek dotazníků, přičemž vždy padesát z toho množství bylo věnované jedné konkrétní oblasti. Nejčastěji Farskou překvapily odpovědi, že lidé většinou na stezky narazili náhodou a ne cíleně. 

„Třeba Čertova stezka se nachází v takovém vytíženém „uzlu“, kde chodí hodně lidí a jen na ni zničehonic narazí. Nebo v Labském dole tam je cesta k prameni Labe a stezka vede podél, tudíž se sem lidé také dostanou náhodou,“ vyjmenovala Farská. Lidí, kteří vyhledávají vyloženě přírodní stezky bylo podle jihlavské studentky jen kolem deseti procent. 

Téma teprve zpracovává, ale už teď má jasno, co by měla její práce do budoucna předat nejen provozovatelům stezek, ale i těm, kdo její práci budou číst. „Přece jen ta příroda tady nebude, když si ji nebudeme chránit. Jsem ráda, že jsem měla možnost se na toto téma blíže podívat a prozkoumat naše stezky. Myslím si, že se práce bude psát sama,“ dodává s úsměvem. 




Autor: Zuzana Dudášová

Pracovala v redakci regionálního Deníku, poté v krajské MF DNES. Vidět jste ji také mohli jako televizní reportérku v TV Barrandov. Více jak dva roky zněl její hlas na vlnách Českého rozhlasu Vysočina. Kromě psaní textů a spolupráce s portálem City.cz se také věnuje fotografování.