Jihlavský sbor Melodie letos oslavil dvacet let. A jak jinak, než zpěvem

Jihlavský soubor Melodie funguje už dvacet let. Zdroj: Archiv Melodie

14.10.2018
/ROZHOVOR/ Dvacáté narozeniny slaví letos jihlavský pěvecký sbor Melodie. U založení byla i zpěvačka Marie Kulhánková a více než polovinu času od založení pamatuje také sbormistr smíšeného pěveckého souboru Melodie Pavel Salák.

Řekněte, kdy vlastně vznikl soubor Melodie a jaké byly jeho začátky? 
Marie Kulhánková: Zakládající zkouška byla 7. září 1998. V prvních čtyřech měsících sborem prošlo asi 34 lidí a během dvou let se počet ustálil na počtu 40 lidí.

Kolik má dnes Melodie celkově členů?
Marie Kulhánková:  V letošním roce je počet zapsaných členů 69.

Jaké je věkové rozpětí mezi členy?
Marie Kulhánková: Nejmladší člence je,myslím, něco kolem dvaceti. Nejstaršímu je 73 let. A jedenáct členů je ve sboru už od začátku. Členové nejsou jenom z Jihlavy a nejbližšího okolí, ale dojíždějí na zkoušky například i z Moravských Budějovic.

Jaký je zájem o Melodii a jak vybíráte nové členy?
Pavel Salák: V posledních letech je zájem ustálený a Melodie se drží na přibližně stejném počtu členů. V minulosti docházelo k značnému nárůstu počtu členů. Tam bylo potřeba hlídat vyváženost hlasů – zejména mužských a ženských. Každý nový člen je vítán, jsme otevřeni kdykoli kohokoli mezi námi přivítat, klidně i na jednu zkoušku. Noví členové jsou vždy oživením kolektivu. Naše zkušenost je, že svou osobností přinesou do kolektivu něco nového, často se ochotně zapojí do organizační složky sboru. V každém případě máme ve zvyku dát oběma (sboru i novému členu) zkušební dobu k poznání, jestli se stát členem, nebo ne. 

Jak je dlouhá ta zkušební doba?
Pavel Salák:  Tak čtyři, pět zkoušek. Když někdo vydrží čtyři nebo pět zkoušek, tak projevil takový zájem, že je přijat za člena sboru. 

Jak je to vůbec časově náročné, zpívat ve sboru, a pak pracovat, starat se o děti a tak dále?
Marie Kulhánková: Když k nám přichází někdo nový, tak říkáme, že je to úplně jednoduché -  zkouší se jednou týdně. Ale pak přijde období, kdy se zkouší jednou týdně, ale mezitím jsou generálky, jsou třeba tři koncerty za týden, víkendová soustředění a tak dále….

Pavel Salák: A hlavně je to pro každého zcela individuální. Každý je v jiné životní situaci, je potřeba hledat vzájemný respekt a pochopení, aby mohli být všichni účastni všech akcí i zkoušek. Jsme opatrní, aby nebylo moc akcí. Například před Vánoci je pravidelně více akcí, než jsme schopni ve většině zvládnout „v klidu“. O kulturu je velký zájem, všichni se chtějí na Vánoce kromě domácích příprav připravit i zklidněním třeba na koncertech. Snažíme se o všem dopředu komunikovat, abychom o případné nižší účasti na koncertě věděli co nejdříve dopředu a mohli na ni reagovat. Usilujeme ale o to, abychom všude byli všichni, každá absence trošku znehodnocuje práci ostatních, což se ve větší míře může projevit negativně a může to publikum případně zaznamenat.

Marie Kulhánková: A pak také nastanou takové překvapivé chvíle, kdy třeba na podzim se akce začnou hrnout, chystají se Vánoce a na konci listopadu máme úplně plný kalendář, každý víkend něco, zbývá poslední volný víkend - a přijde nabídka   - ten víkend zpívat v Katedrále svatého Víta Dvořákovu Lužanskou.  A přesto, že členům sdělíme, že nemusí jezdit všichni, že tam budou i jiné sbory, jede stejně celá Melodie.

Pavel Salák: Pěvecký sbor je úžasná továrna na zážitky. Společná tvorba něčeho, podílení se a zážitek ze završení té práce je opravdu velice silný moment. Vytváří silné mezilidské vazby bez ohledu na svět mimo sbor. Vůbec nikdo neřeší, kdo má jaké zaměstnání, vzdělání, pracovní pozici. Sbor je směsice lidí z různých prostředí, profesí i míst. A funguje krásně.

Jak oslavíte 20 let sboru Melodie, budete mít nějakou soukromou akci se všemi členy?
Marie Kulhánková: My jsme se rozhodli slavit celý rok, na koncertech jak v Jihlavě, tak i mimo ni. Jubilejní sérii otevřel na začátku roku Jarní koncert. Na něm jsme poděkovali všem, s nimiž jsme během uplynulých let nejvíce spolupracovali, jmenovitě je to třeba Dana Fučíková, Lubomír Šrubař, Ondra Slavičínský, Veronika Kohoutová... V červnu pak následoval koncert Setkání s Melodií, kde jsme spolu s Voxtetem zavzpomínali na náš první velký koncert a v neposlední řadě patřilo poděkování našim zakladatelům. Zářijový Svatováclavský koncert naopak patřil  těm nejdůležitějším   - všem členům našeho sboru, a to nejen těm současným, ale i těm, kteří za uplynulých 20let sborem prošli. Po většině koncertů děláme ještě takové přátelské posezení, většinou tady v Základní umělecké škole, abychom stihli vstřebat a dojmy a zážitky. 

Pavel Salák: Před pěti lety jsme uspořádali narozeninový koncert v Horáckém divadle, který jsme propojili s křtinami našeho cédéčka. Letos jsme se rozhodli jinak. Hlavně proto, abychom mohli postupně narozeniny oslavit úplně se všemi, kteří sborem prošli nebo s Melodií spolupracovali. 

Marie Kulhánková: Náš repertoár je různorodý, nejsme zaměřeni na jeden typ hudby. Hostů, kteří se vystřídali během  uplynulých dvaceti  let je opravdu mnoho. Uvažovali jsme o velkém koncertu, ale kdybychom na něm chtěli ukázat vše, co nás baví a co jsme nabídli posluchačům za těch dvacet let, tak by ten koncert musel trvat asi 6 hodin, možná víc. To by asi ani návštěvníky nebavilo.

Jste pěvecký sbor, vybíráte si k sobě nějaký hudební doprovod?
Pavel Salák: Máme velké štěstí na spolupracovníky. Dana Fučíková, Ondra Slavičínský, Veronika Kohoutová, Petr Sobotka a další… To jsou spolupráce, které nás pořád baví, jsou nesmírně inspirující. 

Marie Kulhánková: Ještě bych chtěla říct, že hlavně spolupráce se základní uměleckou školou nás velice baví a máme opravdu přátelské vztahy. Máme veliké štěstí, že jihlavská zuška má výborný orchestr, a my s nimi můžeme vystupovat. Můžeme dělat i velké věci, všichni jsou ochotní a rádi s námi takové koncerty podnikají. Třeba se stává, že hraje a zpívá celá rodina -  mamka zpívá v sopránu, dědeček zpívá v bassu a jeho vnuci hrají v orchestru. To jsou pak velmi silné zážitky.

Jezdíte na koncerty i do zahraničí?
Marie Kulhánková: Pravidelně nejezdíme, ale už jsme třikrát byli na festivalu ve francouzském Provence, byli jsme koncertovat v Holandsku, v Itálii a v Rakousku.

Pavel Salák: Neusilujeme primárně o to, abychom se dostali do světa. Zahraničí je spíše taková třešnička na dortu. 

Máte stálé posluchače?
Pavel Salák: Myslím si, že každé hudební uskupení má své stálé publikum. Když je například pravidelný koncert v Horáckém divadle, tak je dlouho dopředu vyprodaný. Stejně tak například na koncerty v kostele svatého Ignáce je často plno. Někteří naši jihlavští příznivci za námi přijeli i na koncert pana Martina Hammerle – Bortolottiho do  jízdárny zámku  ve Valticích, kde jsme zpívali pro více než 600 lidí. Máme jádro, které na koncerty chodí. 

Máte nějaké oblíbené místo, kde Vám to opravdu dobře zní? Preferujete některá místa?
Pavel Salák: Snažíme se náš repertoár přizpůsobit místu. Já osobně mám velice rád kostel Povýšení sv. Kříže v Jihlavě. Je tam dlouhý dozvuk, který je pro hudební produkce často problémem. Když se ale vybere vhodný repertoár, můžete zažít neopakovatelný zážitek.

Marie Kulhánková: V kostele Povýšení sv. Kříže je to zvláštní, je tam taková tajemná atmosféra, ale člověk se tam přitom cítí dobře a bezpečně. 

Pavel Salák: Je pravdou, že je v kostele Povýšení svatého Kříže výhodou, když prostředí znáte. Jako posluchač se nesmíte bát změnit místo a najít si to ideální. Takřka na každém metru je hudba slyšet jinak.

Marie Kulhánková: Já si myslím, že náš  pan sbormistr program vybírá už s  představou, co  ten konkrétní  prostor se zvolenou  hudbou udělá. 

Pavel Salák: Velice rádi zpíváme též na jihlavské radnici. A já za devět let s Melodií mám nejhezčí akustický zážitek z Tereziánského sálu pražského Břevnovského kláštera.

Marie Kulhánková: Koncert Setkání s Melodií v posledních letech pořádáme v rajském dvoře v Hotelu Gustav Mahler  a to je zase úplně jiná muzika, - je to letnější, jsme venku… . Každý koncert nabízí něco zajímavého.

Jak akustiku řešíte ve venkovních prostorech?
Pavel Salák: Venku už často musíme používat ozvučení, aby byl zpěv dostatečně slyšet. Lidské hlasy mají své limity. Naopak v některých místnostech musíme sílu zvuku hlídat, abychom posluchače neunavili dlouhotrvající vyšší hladinou decibelů. 

Kolik skladeb za jeden koncert přibližně odzpíváte?
Pavel Salák: Záleží na jejich délce. Celkově máme dle údajů v archivu za dvacet let odzpíváno 331 skladeb.

Marie Kulhánková: Snažíme se ale, aby koncert trval maximálně hodinu a čtvrt a byl pro diváky příjemný.

A stává se vám, že posluchači, jako na rockových koncertech, skandují „ještě jednu“?
Pavel Salák:
(smích) Takhle úplně se to nestává, ale většinou máme přídavky připravené a zazpíváme je podle toho, jak na nás reagují diváci. Když je větší koncert v divadle, tak máme připravené i tři přídavky a ještě k tomu nějaký bonus třeba v podobě tance.


Autor: Dana Tinková

V redakci se věnuje vztahům s partnery, dále se specializuje na akce a pořádání soutěží

  • Líbil se vám článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů...

  • Mohlo by vás dále zajímat

    Rozšíření Hradební ulice v centru Jihlavy se zpozdí a prodraží. Kvůli kanalizaci

    18.06.2019
    Práce na rozšíření průtahu Jihlavou, který ve chvílích uzavírky dálnice D1 slouží i jako objízdná trasa,...

    Aby bylo živo, zrušili úředníci byrokracii a vybrali místa pro kulturu, akce lze hlásit on-line

    13.06.2019
    Uspořádat akcí v ulicích, na náměstích či parcích, může být někdy kvůli povolením radnice složité. V...

    FOTO: Citypark čekají změny za sto milionů, dostane i prosklený výtah s výhledem

    12.06.2019
    Jihlavský Citypark čeká letos výrazná proměna. Rekonstrukce, jejíž náklad přesáhne 100 milionů korun,...

    OBRAZEM: Eurojack měl říz. V Jihlavě změřili síly dřevorubci z celé Evropy

    09.06.2019
    Létající piliny a ostré zářezy jak pilou, tak sekerou. Mistrovství Evropy v dřevorubeckých sportech Eurojack...

    FOTO: Pod Křemešníkem rostou mladé buky Terka a Vojta, stromy nesou jména dětí, které je vysadily

    09.06.2019
    Dvacítka dětí z celé Vysočiny pod Křemešníkem na Pelhřimovsku zasadila mladé buky. Dvouleté odolné a...

    "Ráno si dát šťopičku slivovice," zní recept ženy z Jihlavy. Oslavila 104. narozeniny

    07.06.2019
    Úctyhodného věku 104. let se v pátek dožila Anděla Hosová z Jihlavy. Pogratulovat k narozeninám jí za...